Termovizní měření
Využití termovizní techniky při zjišťování tepelných vlastností stavebních konstrukcí (a nejen jich) má význam především pro dobré schopnosti a možnosti rychle, přesně a vcelku zachytit teplotní pole na povrchu konstrukce. Na termogramech se zřetelně projeví místa s tepelnou vadou (tepelné mosty), či vzduchová netěsnost.
Kvalitativní metoda pro určení tepelných nepravidelností v pláštích budov pomocí termografické zkoušky je dána ČSN EN 13187.
Pro vizualizaci povrchové teploty pláště je využito principu převodu tepelného záření, tj. záření, které vzniká tepelným pohybem částic, na záření viditelné. Každé teplotě odpovídá určitá vlnová délka záření (v rozmezí od 0,76 do 1 000 mm), která je pro lidské oko neviditelná. Pomocí termovizní techniky je toto záření převedeno do viditelného spektra, tj. že každé teplotě je přidělená charakteristická barva.
Výsledkem termovizního měření jsou termovizní snímky zobrazující průběh povrchových teplot vyjádřených příslušnou barvou. Obecně lze tvrdit, že nejstudenějšímu místu přísluší barva fialová, ta přechází přes modrou, zelenou a žlutou až k barvě červené. Z hlediska stanovení tepelně izolačních vlastností měřeného povrchu, má při stejné vnitřní teplotě místo s nejstudenějším povrchem nejlepší tepelnou izolaci a naopak místo s nejteplejším povrchem tepelnou izolaci nejhorší.
Z termogramů nelze přesně hodnotit kvalitu zasklení oken a dveří, protože sklo má velice nízkou a poměrně složitě měřitelnou emisivitu.
Pomocí termogramů lze:
- stanovit a posoudit povrchové teploty
- ověřit homogenitu tepelně izolační vrstvy
- zjistit proudění vzduchu (o jiné teplotě než okolní konstrukce) netěsnostmi
- objevit např. zazděné otvory v ploše fasády
- zkontrolovat počet a rozmístění kotev v zateplovacím systému
Výsledky měření mohou být použity jako podklad pro vypracování návrhu technického opatření na odstranění zjištěných konstrukčních vad.
Nezateplený sokl
Vchodové dveře
Únik tepla spárami mezi panely
Únik tepla dilatační spárou
Další výrazné mosty
